Celtic House

Ve zrekonstruovaném keltském domě v Ligist jsou prezentovány životní podmínky Keltů usazených na Dietenbergu.

Keltové Kelty osídlili střední a západní Evropu od 6. století před naším letopočtem – od Francie a Švýcarska, středního Německa a Rakouska až po Slovensko. Z pohledu Ligistu byly v té době významné osídlení v Halleinu (na Dürrnbergu) a v Hallstattu. Na základě mnoha zde nalezených nálezů je raná doba železná také označována jako hallstattská doba.

Z přehledových map na pravé straně vyplývá, že západoevropští Keltové podnikli v roce 387 před naším letopočtem výpravu do Říma, obsadili město a vyloupili ho. Při další výpravě postupovali Keltové až do Řecka a kolem roku 279 před naším letopočtem dosáhli svatyně v Delfách.

Zde v Řecku se také seznámili s mincemi s podobiznou Filipa II. Makedonského – otce Alexandra Velikého – které sloužily jako vzor pro různé keltské mince. Jen asi 500 metrů od „Keltské domácnosti“ byla nalezena stříbrná mince. Na přední straně zobrazuje podobiznu Filipa II. s vavřínovým věncem a na zadní straně koně. (Foto informační tabule, střed) Dále máme z našeho regionu keltskou „duhovou minci“ (zlatou minci) a z Södingbergu malou stříbrnou minci s vyobrazením koně.

Proč stojí v Ligistu „keltská domácnost“? Keltové osídlují Štýrsko

V průběhu své jihovýchodní expanze dorazili Keltové také do dnešního Štýrska a založili výšinná sídla, jako například na Kulmu u Weizu, na Stradnerkogel, na Wildonerbergu a také zde na Dietenbergu. Výšinná sídla mohla být – z výšky dolů – snadněji bráněna. (Viz rozšíření mapy Štýrska, pravá stěna, 1. tabule.) 

Období od přibližně 450 před naším letopočtem až do narození Krista je – podle významné naleziště u Nového Burgu v západním Švýcarsku – označováno jako la-ténská doba (také mladší doba železná).  

Pro oblast východních Alp přináší tato epocha díky zmínkám o keltském obyvatelstvu a norickém království v antických pramenech první písemné doklady. Dále, zavedením hrnčířského kruhu byla výroba keramiky zásadně změněna a žádané norické železo svědčí o vysokém technickém vědomí Keltů.

O stavbě domácnosti

Jedna – na základě vědeckých vykopávek z let 1976/77 provedených Universalmuseum Joanneum – umístěná informační tabule informuje o zde existující keltské osídlení následující: „Na severním svahu Dietenbergu se nacházely dobře zachovalé, do skály vytesané osídlené terasy, kde stály několik keltských domů. Dlátkované cesty spojovaly tyto domy mezi sebou. Základy byly z kamenů suchých zdí, které byly na vnější straně obklopeny vztyčenými kameny. Stěny byly z roubeného zdiva omítnutého hlínou, střechy z rákosu nebo slámy a podlaha z utlačené hlíny.

Dvory s obytnými a hospodářskými budovami tvořily volné skupiny vesnice, která existovala od 3. až do 1. století před naším letopočtem. Viditelné základy zde pocházejí z obytného domu postaveného v 1. století před naším letopočtem s půdorysem osmkrát dvanáct metrů.“

O každodenním životě

Chovali se kozy, ovce, prasata, skot a koně. Mezi plodinami se pěstovaly pšenice, ječmen, boby a další. Různá zvířata a produkty mohly být s Kelty v centrálních Alpách směněny za železo nebo sůl. Sůl byla velmi žádaná jako konzervační prostředek pro maso.

Obrázky na pravé straně (střed domu) ukazují  zásobu nářadí. Sekera, pila, kladivo, vrták, nůž, krumpáč, ovčí nůž, srp, kosa a lopata se téměř nezměnily a používají se dodnes.

Také v používaný byl tkalcovský stav, přičemž převážně byla ovčí vlna zpracovávána na látky.

Kelty byly také používány mince zlaté a stříbrné. Ty byly nalezeny jak na Dietenbergu, tak i v Södingbergu.

Ve Södingbergu přinesly vědecké vykopávky a zkoumání v letech 1996-97 a 2007-08 také důkaz o osídlení střední až pozdní la-ténské doby (2. a 1. století před naším letopočtem). Toto malé nížinné osídlení, složené z jednoduchých dřevěných domů, bylo obklopeno zřejmě z obranných důvodů zřízeným dvojitým příkopem.  

Keltské pohřby

Keltové měli strukturovaný božský svět a věřili v život po smrti. Aby byli mrtví na onom světě rozpoznáni ve své společenské poloze – a aby mohli v této poloze pokračovat – byly ženy pohřbívány se svým šperkem a muži se šperkem a zbraněmi, jako např. mečem, kopím, štítem, přilbou, nožem atd. Dále byly mrtvým poskytnuty pokrmy a nápoje na cestu do jiného světa. V bohatě zařízených princovských hrobech byly vedle zlatého šperku a dalších cenných dárků nalezeny také válečné vozy a koně. Pohřební pole náležející keltskému osídlení na Dietenbergu bohužel dosud nebylo nalezeno. Mnoho pohřebních mohyl z doby Římanů je však známo v širším okolí.

Keltská jména, jakož i oblečení, šperky a účesy keltských žen nám například rovněž zprostředkovávají římské kameny. Zde jsou pro naše území zvlášť významné římské rodinné náhrobky, které zůstaly zachovány ve zdivu farních kostelů v Stallhofenu, Piberu a Geistthalu.

Text: Prof. Mag. et Dr.phil. Ernst Lasnik

PS: Keltská domácnost Keltský dům a Prehistorická turistická stezka na Dietenberg byly zřízeny v roce 1988 turistickým sdružením a sdružením na zkrášlování Ligist – Krottendorf. V letech 2015/16 došlo k nové pokládce střešní krytiny a renovaci Keltské domácnosti.